Zkratka RNA pro ribonukleovou kyselinu (ribonucleic acid) se užívá od roku 1948, i když sám termín vznikl v roce 1931. Od té doby byla popsána celá řada různých RNA (tRNA, mRNA, rRNA, dsRNA, iRNA atp.). Teprve před pěti lety se objevila jakoby nesystémová zkratka RNAi, což ovšem neznamená nějakou novou ribonukleovou kyselinu, nýbrž jev zvaný RNA interference čili ribonukleotidová interference. Jde tu o úlohy různých malých molekul RNA v potlačování funkce genů. Známe už nejméně čtyři typy: 1. siRNA (short interfering RNA) je dvouřetězcová RNA o 21–22 nukleotidech, která potlačuje (či umlčuje) geny tím, že posiluje štěpení informační RNA (mRNA) s přesnými komplementárními sekvencemi, nebo přivádí na scénu proteiny, které inhibují DNA s komplementární sekvencí. 2. miRNA (microRNA) je jednořetězcová RNA o 19–25 nukleotidech, která je kódována ve většině mnohobuněčných organismů a je evolučně uchována; potlačuje určité geny ve stadiu proteosyntézy. 3. tncRNA (tiny non-coding RNA) je RNA o 20–22 nukleotidech nedávno objevená v hlístici Caenorhabditis elegans; není evolučně uchována a její funkce není jasná. 4. smRNA (small modulatory RNA) je krátká dvouřetězcová RNA objevená letos u myší, která dovoluje expresi specifických neuronových genů pouze u dospělých živočichů.
